Rozhovor s Michalem Čečrlem

 

V dalším rozhovoru pro PharmaPort se farmaceut Mgr., Bc. Michal Čečrle podělil  o svou cestu a zkušenosti z Toxikologického informačního střediska (TIS), kde obohatil svou kariéru o svět toxikologie. Od každodenní práce s akutními otravami přes specifika výzkumu syntetických kanabinoidů až po atypické případy otrav, které se vryjí do paměti. V rozhovoru se dozvíte, jak vypadá denní provoz a práce farmaceuta na středisku, jaká specifika vyžaduje tato náročná profese, i jak se toxikologie mění s příchodem nových návykových látek.

Michale, vystudoval jsi farmacii na Farmaceutické fakultě UK. Co následovalo po studiu, než ses dostal k práci v Toxikologickém informačním středisku (TIS)? 

Stejně jako lékaři mají farmaceuti vlastní atestace. Abych ji získal, musel jsem absolvovat základní kmen, který zatím stále vyžaduje praxi v lékárně. Proto mám za sebou 3 roky v soukromé i řetězcové lékárně. Poté jsem se nějaký čas věnoval klinické farmacii a nyní jsem zařazen do specializačního vzdělávání. Shoda okolností mě pak přivedla na TIS. 

Mohl bys přiblížit, čím vším se TIS zabývá a komu poskytuje odborné poradenství? Jaké jsou hlavní činnosti střediska a jak přispívá k ochraně veřejného zdraví?

Toxikologické informační středisko VFN a 1. LF UK v Praze poskytuje zdravotnické, konzultační, expertní a jiné služby spojené s akutním nebo chronickým toxickým působením přírodních a syntetických chemických agens na člověka, jiné organismy a životní prostředí. Je to specializované pracoviště s celorepublikovou působností, které uchovává zásobu vybraných antidot, antiinfektiv, antisér a jiných neregistrovaných léčiv. TIS funguje nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. V roce 2023 poskytl 27 464 konzultací, čímž nejen přispívá k včasné a cílené zdravotní péči o pacienty, ale také šetří finanční prostředky systému veřejného zdravotního pojištění. 

Jaká je tvoje hlavní náplň práce v TIS? Jaký typ případů řešíš nejčastěji? Zaměřuješ se primárně na otravy léky?

Podstatná část mé práce spočívá v odpovídání na dotazy na naší akutní lince a také ve vědecké práci na různá toxikologická témata. Toxikologie je velmi široký obor a jen jedna část se týká otrav léky, které tvoří téměř 40 % všech dotazů. Dále se často zabývám otravami čistícími prostředky, rostlinami, houbami a komerčními přípravky.

Specializuješ se na určité druhy otrav v rámci výzkumu, na kterém pracuješ?

Během mého PhD studia pracuji na výzkumu v oboru Farmakologie a Toxikologie, který není přímo spojen s TIS. Aktuálně se věnuji přehledu intoxikací novými kanabinoidy v ČR, přičemž mediálně známé jsou případy spojené s expozicí hexahydrokanabinolu (HHC). TIS poskytl data Ministerstvu zdravotnictví, což pomohlo zvýšit zájem o toto téma. 

Můžeš se podělit o nějaké zajímavé kazuistiky z praxe, které ti utkvěly v paměti? Mně z mého působení například zůstaly v hlavě případy, jako byla intravenózní aplikace rtuti z teploměru při sebevražedném pokusu nebo otrava paracetamolem u pacienta, u které kvůli tak banální věci jako je bolest zubu, došlo až k selhání jater a následnému úmrtí. Máš ty nějaké podobné zážitky? 

Ano, například si pamatuji na případ muže, který údajně požil několik krabiček paracetamolu (až 200g), které si předem rozemlel v mlýnku na kafe. Přesto se vyhnul transplantaci jater, ačkoliv měl výrazně zvýšené jaterní a renální parametry i extrémně vysoké hladiny paracetamolu. Překvapivě přežil bez vážnějších následků, což zaskočilo i transplantační lékaře. 

##PRODUCT-WIDGETS-34854##

Jak vnímáš rozvoj umělé inteligence, jako je třeba ChatGPT? Pozoruješ pokles dotazů od laiků nebo zdravotníků na TIS díky těmto technologiím? 

Naše středisko plánuje využít umělou inteligenci k přepisování dotazů do evidence a k aktualizaci toxikologických novinek. Nechceme ji však použít na akutní dotazy, protože AI by si mohla vymýšlet odpovědi, což by bylo rizikové. Počet dotazů na TIS stále stoupá, nezaznamenali jsme pokles. 

Jakou roli hraje prevence ve vaší práci? Setkáváš se často s případy, kterým by se dalo předejít lepší informovaností veřejnosti?

TIS spravuje Facebook a má nově i Instagramový účet. Snažíme se i díky sociálním sítím dělat osvětu a psát preventivní články.

 

"Studium farmacie poskytuje celkově dobrý základ pro práci v toxikologii, ale řadu věcí z oblasti monitorování životních funkcí či interní medicíny je zapotřebí se doučit samostudiem či praxí"

 

Pracují na TIS kromě lékařů a farmaceutů i jiní odborníci? Myslíš si, že je výhodné mít interdisciplinární tým? 

Náš tým tvoří tři farmaceuti a zbytek lékaři. Ve světě mají podobná střediska toxikologické laboratoře či lůžka, což my nemáme. Multidisciplinární tým je ale klíčový, obzvlášť u akutních otrav. 

Jaké rady bys dal farmaceutům, kteří by chtěli pracovat v toxikologickém středisku?

Existují specializované obory, např. forenzní analytika na VŠCHT. Univerzita J. E. Purkyně má také jeden toxikologický obor. Farmaceut se zde najde jako odborník jak přes léčiva, organické či anorganické látky, tak i účinné látky produkované rostlinami a houbami. Vše se v té toxikologii pěkně prolíná. 

Poskytuje studium farmacie dostatečné základy pro práci na TIS nebo v klinické toxikologii obecně?

Na Farmaceutické fakultě se bere toxikologie pouze jako jednosemestrální obor a má celkově dobrý základ, nicméně řadu věcí např. z oblasti monitorování životních funkcí či interní medicíny, protože nejčastěji volají lékaři z interních oddělení, je zapotřebí se doučit samostudiem či praxí.

Klinická farmacie určitě pomůže dívat se na pacienta jako na celek, naučí člověka monitorovat a interpretovat laboratorní výsledky. Toxikologie nicméně zaujímá daleko širší spektrum látek než jen léky, ale princip je podobný a zkušenost získané z klinické farmacie se jistě hodí. Co pomohlo mně konkrétně bylo i to, že jsem po farmaceutické fakultě vystudoval ještě obor zdravotnický záchranář, kdy jsem se dostal k akutním lůžkům a na praxi na kardiologické jednotce intenzivní péče a nyní lépe rozumím těm monitorovacím a vyšetřovacím metodám při komunikaci s ošetřujícími lékaři. 

Je běžné, že v toxikologických střediscích pracují farmaceuti i v zahraničí? 

Ano, na zahraničních kongresech jsem se setkal s farmaceuty pracujícími v toxikologických centrech, například na Slovensku. Obecně však bývají tyto pozice více obsazovány lékař, což je dáno i tím, že některá střediska mají vlastní nemocniční lůžka, kde lékaři pracují. 

Jak se sám udržuješ v obraze s novinkami v oblasti toxikologie? 

Tím hlavním je kongres evropských klinických toxikologů a toho se pravidelně aktivně účastníme jak na přednáškách tak i prezentací posterů. Letos byl v Mnichově, příští rok se bude konat v Glasgow. Měli jsme i příležitost přednášet na toxikologickém středisko v nemocnici v Taipei a na oplátku se naši kolegové z Taiwanu byli podívat i na našem středisku v Praze.

Důležitým zdrojem informací je i časopis Clinical Toxicology a máme i některé toxikologicky zaměřené monografie a zahraniční databáze. 

Co tě na tvé práci v TIS nejvíc baví a motivuje? 

Nejvíce mě baví ta rozmanitost. Ačkoliv některé druhy otrav pomalu vymírají, tak otravy např. některými novými návykovými látkami se stále objevují. Když pomine otravy nikotinem, který dominuje v dotazech kvůli otravám při použití e-cigaret u dětí, tak jsou na vzestupu právě ty otravy syntetickými kanabinoidy typu HHC. Nově se začínají objevovat i otravy želatinovými bonbony s obsahem muscimolu z muchomůrky červené, které u pacientů způsobují halucinace, agitovanost a neklid. Zároveň je zde řada dalších substancí, o kterých stran toxických dávek a managementu těch otrav příliš nevíme.